folkové prázdniny

Desátý ročník mezinárodního hudebního kolokvia v Náměšti nad Oslavou, konaného jako doprovodná akce festivalu Folkové prázdniny a zaměřeného především na oblast hudby lidové, etnické, folkové a na široký proud označovaný termínem world music, přivítal v podstatě již tradiční účastníky, a to jak z okruhu přednášejících, tak posluchačů. Všechny spojuje zájem o hudební pole „od folkloru k world music“ i vůle diskutovat o problémech a představit ostatním oblast svého zájmu. Jubilejní náměšťské setkání se neslo v duchu terminologických definicí, medailonů významných osobností i nejrůznějších výrazných počinů hudebního světa. Vše zastřešovalo téma Od folkloru k world music: Co patří do encyklopedie.
V diskusi k předchozímu ročníku kolokvia se ukázalo, že mnohé jevy či projevy, ke kterým se účastníci jednotlivých ročníků ve svých příspěvcích vyslovili, doznaly v rychle se měnícím globalizovaném světě proměn a jejich dřívější vymezení či chápání se posunulo. Toto zjištění přivedlo
organizátory kolokvia k myšlence návratu k tématu prvního setkání, tedy k osvětlení terminologie, historiografie i důležitých kontextů vztahujících se zejména k tradiční hudbě a její transformaci v celosvětovém fenoménu zvaném world music.
Vznik world music měl nejen své konkrétní příčiny, ať již ryze hudební či společenské v širším slova smyslu (ekonomické, politické ad.), ale nesl se také na vlně kulturního klimatu doby. Postmodernismus konce 20. století byl umocněn rozšířením internetu a globálním propojením světa, což při povrchním pohledu může vést k silné relativizaci původní hudební tvorby a k názoru, že vše je vlastně dovoleno všem. Tento do jisté míry osvobozující pocit však ve své bezbřehosti může mít i svá úskalí: nedostatek poučenosti, rezignaci na hledání, zahlcení množstvím hudebních snah, které sice mohou být poctivé, ale nepřekročí svůj práh.
Desáté náměšťské kolokvium si tedy dalo opačný úkol: představit osobnosti, díla, milníky či trendy, které byly a jsou originální výpovědí ve světě folkloru a world music, které posunuly názorové hranice, prověřil je čas a mohli bychom je zařadit do encyklopedie pro další generace.
Dvoudenní setkání badatelů z akademické obce, hudebních publicistů, redaktorů, hudebníků i zájemců z řad veřejnosti představilo jako každoročně pestrou škálu témat. První den se nesl již pravidelně ve folklorním duchu. Mluvilo se o proměně chápání termínu lid a lidový, o současných etnokulturních tradicích včetně vzniku nových lidových písní, o lidové hudbě jako zdroji Janáčkovy hudební terminologie, o dluhu české folkloristiky vůči německé lidové písni v českých zemích a osobnostech německých badatelů, kteří této oblasti naopak zasvětili svou činnost. Oblast proměn folkloru ve 20. století reprezentoval příspěvek o průniku lidové a moderní populární hudby na slovenském venkově po druhé světové válce.
Druhou existenci folkloru (folklorismus) pak připomenuly medailony dvou výrazných osobností spjatých s propagací českého a moravského folkloru – etnomuzikologa, dudáka, pedagoga, upravovatele lidových písní a organizátora Josefa Režného (1924–2012) a cimbalisty, skladatele, pedagoga, hudebního redaktora a dramaturga Jaromíra Nečase (*1922).
Druhý den náměšťského setkání byl věnován především world music, současné hudbě s tradičními kořeny a všudypřítomné technologii. Mluvilo se o českých festivalech world music a negativních i pozitivních okolnostech, které podmiňují jejich existenci. Důležitá je také úloha silné osobnosti, která přináší informace, ukazuje cestu a inspiruje ostatní: v oblasti world music v českých zemích to je Petr Dorůžka. Proměny chápání world music vyústily v pokus hledání současné definice world music a výsledek debaty najdeme i v tomto sborníku.
Otázkám vývoje technologie se věnovalo několik příspěvků: mluvilo se o proměně hudebních nosičů od vinylu k mp3 a následných změnách hudebního obsahu. Na příkladech aktivit Anglické společnosti pro lidový tanec a hudbu (EFDSS) a dalších subjektů se účastníci dozvěděli o výsledcích využití digitální technologie při současné obrodě tradiční hudby v Anglii.
Mluvilo se také o tom, do jaké míry jsou možnosti internetu a současné techniky využívány či nevyužívány hudebníky a fanoušky a jak nás limituje znalost či neznalost angličtiny.
Z tradičně bohatého programu kolokvia se do sborníku nedostaly všechny materiály. Některé by si zasloužily i videopřílohu, jako například živá odpolední debata účastníků kolokvia s britským písničkářem Samem Lee. Umělec mluvil o svém sběru tradičních písní skotských a anglických kočovníků, o svém domově v multikulturním prostředí Londýna, ale také o Gustavu Mahlerovi a jeho pohledu na tradici.
Desátý ročník hudebního kolokvia v Náměšti nad Oslavou potvrdil svou pověst výjimečného a inspirativního setkání. Doufáme, že se něco z jeho atmosféry přeneslo i do stránek tohoto sborníku. Zájemce o hudbu od od folkloru k world music zveme na osobní setkání zase příští rok.

 

• OBSAH (PDF)
• Úvodem (PDF) (číst)
• Introduction (PDF)
• Martina Pavlicová – Lucie Uhlíková | Folklor jako součást nehmotného kulturního dědictví: kam s ním? (PDF) (číst)
• Jarmila Procházková | Od živé tradice k teorii: poznámky k původu Janáčkova odborného termínu „zhušťování“ (PDF)
• Marta Toncrová | Od variability k tvorbě: ke vzniku nových lidových písní na Moravě a ve Slezsku ve druhé polovině 20. století (PDF)
• Marta Ulrychová | Německá lidová píseň na západě Čech (PDF)
• Alžbeta Lukáčová | „Džezy“ – kapely na križovatke žánrov v slovenskej ľudovej ansámblovej hudbe (PDF)
• Jan Sobotka | Josef Režný, dudák víc než jen strakonický (PDF)
• Jiří Plocek | Jaromír Nečas – prorok české world music (PDF)
• Aleš Opekar | World Music – heslo do encyklopedie aneb definice nedefinovatelného (PDF)
• Irena Přibylová | Lidová píseň v digitálním věku (PDF)
• Jiří Moravčík | Radosti a strasti tuzemských festivalů world music (PDF)
• Milan Tesař | Hudební album: Má stále smysl? (PDF)
• Petr Dorůžka | Hudba budoucnosti, nebo propadák? (PDF)
• Limity českých i světových médií (PDF)
• Medailony autorů (PDF)
    
• Celá publikace (PDF)