KOLOKVIUM 2020

Již sedmnácté dvoudenní hudební kolokvium Od folkloru k worldmusic bylo uspořádáno v naprosto odlišných podmínkách než všechna předešlá. Covidová pandemie v České republice negativně zasáhla i kulturní akce, takže se nekonal multižánrový festival Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou, který kolokvium zaštiťuje. Za účasti omezeného počtu diváků se uskutečnilo jen několik streamovaných koncertů. Ohroženo bylo i kolokvium, ale nakonec se toto setkání akademiků, publicistů i hudebníků zaměřené zejména na lidovou, folkovou, etnickou a world music také konalo. Díky péči organizátorů někteří referující prezentovali svůj příspěvek on-line. Většina pravidelných účastníků se však sešla osobně, aby se ze svého úhlu pohledu vyjádřila k inspirativnímu a vzhledemk světové pandemii také aktuálnímu tématu Hudba a prostor.
Slovník jazyka českého uvádí, že prostor je prostředí či místo blíže neomezené, neohraničené, nevymezené. Propojíme-li prostor s hudbou, pak v obecném slova smyslu nemůže existovat bariéra, která by je rozdělila. V životě člověka však prostor hranice má: je dán místem jeho zrození či bytí, jeho myšlením či praktickým směřováním. Je to osobní vymezení v jinak neohraničeném prostoru. I hudba má dvojí dimenzi – podstata její existence je nekonečná, žije však v prostoru, který je vždy nějak definován: napříč staletími, regiony, zeměmi i kontinenty, sociálními vrstvami, hudebními funkcemi, možnostmi interpretace či samotnými tvůrci. Hudba a prostor mohou tedy společně existovat jako nekonečná entita i jako ostrovy, u kterých je možné zakotvit, odplout jinam, nebo je vůbec neopustit.
Program dvoudenního kolokvia bývá pravidelně rozdělen na den věnovaný tradiční lidové hudbě a na den zaměřený na worldmusic a další tzv. menšinové žánry. Často se však témata obou dnů překrývají. Dělo se tak i ve dnech 28.–29. 7. 2020. Lidová hudba je s konkrétním prostorem spjata bytostně. Na kolokviu se hovořilo o vlivu geografického prostoru na tvar lidové písně i na způsob její zpěvní interpretace, o reflexi těchto aspektů ve folkloristickém díle skladatele Leoše Janáčka či o proměně životního prostoru lidových tradic v kontextu společenského vývoje. Připomínaly se snahy zaznamenat lidové písně z Čech, Moravy a Slezska pro další generace, oživit je s novou funkcí, učinit z nich národní symbol, jevištní žánr, ale také turistickou atrakci či reklamní kapitál. Pozornost byla věnována proměně tradiční hudby ve spojení s migrací lidí (napříkladu irské a sefardické diaspory), s interetnickými kontakty, hledáním kořenů či uměleckou seberealizací. V těchto souvislostech byly jmenovány země jako Bulharsko, Polsko a Estonsko, mluvilo se také o lidové hudbě německé menšiny v meziválečném Československu.
Témata hudby a prostoru v souvislosti s world music zavedla posluchače do Indie, Řecka, na Blízký východ a do Japonska. Příspěvek o americkém blues zkoumal hudbu a prostor v té nejvíce samozřejmé souvislosti: na mapách. Vztahy Čechů ke Kanadě byly dokumentovány na vývoji českých trampských písní. Kromě zeměpisného prostoru došlo i na prostor jevištní a filmový: konkrétně na příkladech muzikálů se zbojnickou tematikou. O vlivu covidové karantény na pracovní prostor zpěváků a muzikantů se hovořilo podrobně v závěru kolokvia.
Kolokvium poskytlo svým účastníkům přátelský prostor k výměně myšlenek o hudbě a prostoru a navzdory ztíženým podmínkám ukázalo, že i problémy se dají překonat.

(úvodní text sborníku)

Od folkloru k world music: HUDBA A PROSTOR

  • Marta Toncrová | Lidová píseň a prostor (na příkladu Moravy a Slezska) (PDF)
  • Jarmila Procházková | Hudba, čas a prostor v progresivní reflexi Leoše Janáčka (PDF)
  • Marta Ulrychová | Hledaný „modus vivendi“ německého výboru Státního ústavuHledaný „modus vivendi“ německého výboru Státního ústavupro lidovou píseň v podmínkách Československé republikya jeho působení na Slovensku (PDF)
  • Martina Pavlicová | Vykročení mimo vlastní prostor: cesta k současným etnokulturním tradicím (PDF)
  • Martina Pavlicová | Stepping Out of Their Own Space: A Journey to Contemporary Ethnocultural Traditions (PDF)
  • Lucie Uhlíková | Mezi venkovem a městem: proměny „životního prostoru“ lidových tradic v kontextu vývoje folklorního hnutív českých zemích ve druhé polovině 20. století  (PDF)
  • Lucie Uhlíková | Between the Countryside and the City: Changes of the Living Space of Folk Traditions and the Development of the Folklore Movement in the Czech Lands in the Second Half of the 20th Century  (PDF)
  • Ewa Żurakowska | Folk Space Odyssey: Traveling towards the Musical Roots (PDF)
  • Iivy Zájedová | Svět vytvořený runovými písněmi: propojení prostoru a hudby v tvorbě Veljo Tormise (PDF)
  • Kateřina García | Na vrby toho kraje jsme zavěsili své citery: Zamyšlení nad úlohou geografie a existenčního prostoru v písních irské a sefardské diaspory (PDF)
  • Kateřina García | "On the Willows There We Hung Up Our Lyres”: Reflections on the Role of Geography and Existential Space in the Songs of the Irish and Sephardic Diaspora (PDF)
  • Jan Sobotka | Got a Map to the Highway, Baby…: Blues a kartografie (PDF)
  • Irena Přibylová | Kanada a my v trampských písních (PDF)
  • Petr Dorůžka | Modální hudba Blízkého východu a Indie, kulturní identita, porušování pravidel a improvizace (PDF)
  • Jiří Moravčík | Bubenický rituál taiko, v němž se člověk proměňuje ve zvuk (PDF)
  • Milan Tesař | Hudebníci a virtuální prostor nejen v době koronavirové (PDF)
  • Aleš Opekar | Divoký východ aneb Na zbojnickou notu v českých muzikálech (PDF)
  • Medailony autorů (PDF)
  • Notes on Contributors (PDF)