OD NAPODOBOVÁNÍ PÍSMA K JAZYKU KVĚTIN

JAK KONEČNĚ VYMLÁCENÁ PRAVDA POTKALA BLÁZNA.

Na otázku, co děláš se svým životem, odpověděl osobitý písničkář druhým albem Jazykem květin. Zdaleka pestřejším než debut a k posluchačům vyprovozenému slovy: „V písních se zrcadlí moje rozpaky ze současného těkavého a neustále se zrychlujícího světa, a propisuje se do nich touha po návratu ke klidnějšímu a pozornějšímu životu.“ A nemůže být pochyb: Jan zůstává svébytným melancholickým poetikem s přesvědčením, že „ze sluneční strany připlavou loďky plné medu“ a který si je jistý, že se všechno mění, ale zároveň přiznává, že se může plést. A některé verše byte mu nejraději ukradli: „Konečně vymlácená pravda potkala blázna a konečně spolu dovádějí“.
A ještě jedna věc na něm okamžitě trkne: nepřijde vám plejáda spolupracovníků - Broněk Šmid, Marie Puttnerová, Beata Bocek, Vladimír Javorský nebo Martin Novák – odněkud povědomá? Ano, i takhle Folkovky fungují…. A uvidíme, kdo z nich se k Janově kapele třeba přidá.
Je navíc milé sledovat, jak se do příběhu Janova zhudebněného sledu snění, pocitů, otázek a úvah vepsalo andělské ocenění za nejlepší folkové album roku 2025. Pokud si dokážeme takové lyrické písničkářské sbírky v záplavě hluku, póz a popového nadbíhání všimnout, není to s námi ještě tak marné.

Autor fotografie na seznamu účinkujících: Martin Stecher