Náměšť nad Oslavou
25. 7. - 1. 8. 2026

Zvolte jazyk

SPAFFORD CAMPBELL - photo by Lara Laeverenz
SPAFFORD CAMPBELL - photo by Lara Laeverenz

ELEKTRICKÁ KYTARA, HOUSLE, EPICKÉ BOUŘE A TICHO.

SOUDOBÝ FOLK JAKO DRUH INTENZIVNÍHO ZÁŽITKU.

Už s první skladbou a při pohledu na obří pedalboardy u nohou houslisty Owena Spafforda a hráče na elektrickou kytaru Louise Campbella můžete nabýt dojmu, že před vámi sedí dva novodobí folkoví experimentátoři a na hodinkách začnete sledovat čas, který jim dáte. A když prostor poprvé prořízne zkreslený industriální zvuk, chystáte se k odchodu, protože jste přece přišli na koncert „nejlepšího a nejinovativnějšího anglického instrumentálního folkového dua“. Jen jste si přitom nevšimli poznámky o inovátorském zjevení. Těsně předtím, než vstanete, přijde pasáž, která vás zarazí do židle a zničehonic se stanete účastníkem nesmírně intenzivního hudebního zážitku postaveného na kontrastu napětí mezi tradicí a tím, jak ji vnímají.
„Anglická folková scéna je dnes docela zmatená ohledně toho, co představuje a čím bych chtěla být, což si opravdu užíváme, protože nám to dává velkou svobodu,“ uvedli mladí absolventi královských akademií pohlcení myšlenkou hrát folk po svém a stavět u toho v telepatickém propojení na improvizaci a momentální rozpoložení. Často se ocitají na samé hranici ticha, hodně sázejí na meditativní minimalismus, atmosféru soundtracku nebo jazz, ale v záloze mají také expresivní, hlučné momenty.
Přiznávají také, jak hodně je inspirovala irská hudba, se kterou začínali a post-rock, sdílející podle nich s tradičními skladbami stejnou melodickou a rytmickou intenzitu. „Svět popu a rocku jsem donedávna ignoroval, ale pak jsem objevil skupiny Mogwai a Godspeed You! Black Emperor a momentálně jsem posedlý Brucem Springsteenem,“ vysvětlil pro dvojici důležitou inspirační žílu Owen Spafford.
Na albu Tomorrow Held vydaném loni na labelu Real World se sice s obvyklou instrumentální estetikou tradic oba proto rozcházejí, nikdy ale ne natolik, aby z jejich autorských skladeb nebylo zřejmě, jak hluboce jsou do anglického folku ponořeni, byť jim z toho nakonec vychází komorní post-folk zítřka.

Autorka fotografií: Laura Laeverenz