JAUSMĖ (LITVA)
NEOBYČEJNÁ CITEROVÁ HUDBA COBY EMOCIONÁLNÍ ÚTOČIŠTĚ
POST-FOLK, JEMNÁ ELEKTRONIKA, KRÁSNÝ HLAS A STAROBYLÁ CITERA.
Moderně uvažující písničkářka snažící se nabourat stereotypní uvažování o citeře kankles coby starém nástroji, spojeném výhradně s lidovou hudbou a prostředím folkloristů. Dlouholetý pobyt v britském Bristolu, kontakty s elektronickou scénou a práce na soundtracích pro BBC ji umožňují inovativně nahlížet na litevské citerové tradice a specifickým stylem hry pro nástroj nacházet nový zvukový potenciál. To samé platí pro hudbu Jausmė, ve které ozvěny tradic překlopila v experimentální post-folk s vkladem elektroniky, jazzu a soulu, ladící na albu Namolio (Homeward) s autorskou poezií silně spjatou s jejím vztahem k přírodě, rodnému jazyku a oblibou skupin The Cinematic Orchestra nebo Radiohead.
Kanklés patří do rodiny baltských citer a existuje v několika variantách lišící se velikostí a počtem strun. Ta, na kterou hraje Jausmė, jich má dvacet devět a byla zkonstruována v 60. letech minulého století. Relativně moderní nástroj je přesto neodmyslitelně spojen s litevskými legendami sahajícími až do pohanských časů, zdůrazňujícími propojenost člověka s přírodou, jejíž součástí zůstává i po smrti. Tehdy se jeho duše usadí v koruně stromu, a když ho porazíte a vyrobíte z něho citeru kanklés, ta následně získá hlas zesnulého. Proto Jausmė tvrdí, že její hudba představuje emocionální útočiště pro citlivé duše.
Autoři fotografií: James Koch (na seznamu účinkujících), Chelsey Cliff (profil)
