ORKESTA MENDOZA (USA)

ORKESTA MENDOZA (USA)

NA JEJICH BÁJEČNOU HUDBU MŮŽETE TANČIT A ZÁROVEŇ JI S NAPĚTÍM POSLOUCHAT.

NESMLOUVAVÁ VÝZVA K TANCI Z AMERICKO-MEXICKÉ HRANICE

Hrají vše od Vlacha po Bacha, říká se o našich orchestrech a ne vždy to znamená pochvalu. Znáte to, na taneční zábavu dobrý, ale poslouchat takový orchestr doma z nahrávky, to může být někdy peklo. Hudebník a skladatel Sergio Mendoza, jeden z největších inovátorů arizonské hudební scény a člen slavné skupiny Calexico, má pro orchestry s dechovou sekcí slabost a nadmíru s nimi splňuje oba požadavky, takže na jeho báječnou hudbu můžete tančit a zároveň ji s napětím poslouchat.
Na programu bude: cumbia, mambo, mariachi, rancheras, rock a jaké překvapení, tex-mex psychedelie. Vše zabaleno do názvu nového alba: Vamos A Guarachar! Po našem: pojďme tančit!
S dobrozdáním Joey Burnse, šéfa Calexico: “Orkesta Mendoza je jednou z nejlepších koncertních kapel pod širým nebem. Jejich hudba se ponoří do nesčetných směrů, rytmů a nálad, bigbandových instrumentací smíchaných s elektronikou, zpěvem ve španělštině spolu s nestatickými hudebními nástroji".
Sergio Mendoza se narodil v pohraničním městě Nogales, napůl americkém, patřícím do Arizony a napůl mexickém, to když těsně sousedí s městem Nogales Sonora. Dnes ale žije v bájném hudebním městě Tucsonu. Má mexické předky, ale také papíry na to, že je Američan, jak vždycky tvrdil ve vyhrocených situacích, kdy byl konfrontován s milióny ilegálních mexických přistěhovalců. Těch, kteří jsou tak velkým trnem v oku Donalda Trumpa a před kterými by už stávající zeď mezi Spojenými státy a Mexikem ještě víc rozšířil a zvýšil.
"V ničem by mu to nepomohlo, a pokud jde o hudbu, už vůbec ne. V Arizoně všichni poslouchají mexickou hudbu a nevezme jim ji ani Trump. On probouzí rasismus v mnoha lidech. Je to jako skoro v pořádku být rasista, protože je to Donald Trump. Cesta vpřed, je vidět ostatní jako lidi, a ne soudit na základě barvy pleti. To je důvod, proč mám pocit, že musíme zpívat a tančit na hudbu, která je v mé krvi, a to tady v Arizoně, kde je vždy politické napětí ve vztahu k hranicím,” říká Mendoza.
Vyrůstal v prostředí, kde se přirozeně prolínal americký rock a mexické styly a nikdy mu nepřišlo nic divného na tom, že takovou hudbu poslouchal a nakonec i hrál. Zanášel ji do alb skupin Calexico, Devotchka a Giante Sand, kde byl spíš za rockera, svůj osobní sen si ale od roku 2009 plní s Orkesta Mendoza, složeným z muzikantů z Tucsonu a okolí, včetně jedinečně noblesního zpěváka a kytaristy Salvadora Durana, příležitostného člena Calexico a respektovaného malíře. Proto by nás nemělo překvapit Duranovo heslo: maluji hudbu a zpívám své obrazy.
Mendezovo by zase mohlo znít: úplně všechno začíná a končí u mambo. Původně ho z Kuby do Mexika ve 20. letech minulého století přivezl Pérez Prado, přezdívaný Král mambo. Vysoce taneční styl vznikl na Kubě mixem africké, karibské a evropské hudby a v Mexiku se do něho ještě namíchaly nejrůznější latinsko-americké a mexické vlivy.
Pro Sergio Mendozu ideální a lákavá hudba, se kterou mohl dál experimentovat. Až do té míry, že si jeho orchestr vysloužil přezdívku Sex Pistols mamby, což s respektem uznalo i Sedm samurajů, kteří Orkesta Mendoza pozvali v roce 2014 na největší světový veletrh world music Womex.