BLICK BASSY - photo by David Balicki

BLICK BASSY (KAMERUN)

KAMERUNSKÝ ZPĚVÁK S ÉTERICKÝM FALSETEM

FOLK-AFRO-BLUES INSPIROVANÉ SKIP JAMESEM A PROJÍŽDĚJÍCÍM VLAKEM.

O zpěvákovi s éterickým falsetem, kytaristovi a spisovateli Blicku Bassym se ví už dlouho, teprve s posledním albem Akö a vystoupením na veletrhu Womex, naplno ohromil a to tak, že hodně. Bez přehánění: tak sofistikovaná a přitom hravě uvolněná fúze středoafrických tradic s evropským alternativním přístupem se slyší málo.
Na Bassym je dobře vidět, v čem může být při posuzování moderní africké hudby vznikající v Evropě problém: oblečením, bizarními brýlemi, hladivým falsetem, kamerunským dialektem bassa a velmi neobvyklým doprovodem cella a trombonu se totiž platným definicím o autentickém africkém hudebníkovi vzpírá. Jenomže Bassy už dvacet let žije ve Francii, vlivy nasává, odkud ho napadne a představa, že by měl takové definici vyhovět, mu je cizí. Raději surfuje po vlnách kamerunských a západoafrických rytmů, hlásí se k soulu, jazzu, bossa nova a svou současnou hudbu nazývá folk-afro-blues.
V zásadě u Bassyho platí, že i když za nosník své hudební tvorby považuje kosmopolitismus, kamerunský původ nadřazuje nad vším. "Uvědomte si, že vaše kořeny představují vaši identitu," tvrdí Bassy, spojující na albu inspiraci americkým bluesmanem Skip Jamesem se vzpomínkami na kamerunské zpívající kytaristy doprovázející s hráči na skleněné láhve strhující tanec assiki, u kterého prý není problém, aby do tranzu upadlá žena vzala mezi zuby stůl a vůbec o tom nevěděla.
Naživo nebo s využitím efektů Bassy s cellistou a trombonistou na podiu vytvářejí zvukovou koláž, nevybízející k tanci, leda tak k pohupování a pokud sedíte, dobře pro vás, stejně by to s vámi seklo. Moment - blues s cellem a trombonem?
To máte tak: v mládí od starého kytaristy slyšel Bassy hrát Skip Jamese, mimochodem také trochu mimoňského Delta bluesmana, protože spojeného s nezvykle vysokým hlasem a doprovodem klavíru. Teprve později Bassy přišel na to, že u Skipa nejde o jeden z dvou set šedesáti kamerunských dialektů, ale o angličtinu a také, že pochází od americké Mississippi, což se nevylučovalo s tím, že mu to znělo jako hudba z Kamerunu. K trvalé vzpomínce patří další: zvuk vlaku zastavujícího v jeho městě, provázeného křikem prodavačů koblih a srocením lidí, pro které představoval vlak posla čerstvých zpráv. Může vám to přijít divné, ale Bassymu soundtrack mládí nejpříznačněji nahradil souzvuk cella, trombonu a dialektu bassy, kterému sice ani v Kamerunu všichni nerozumí, ale pro Bassyho znamená zásadní spojení s vlastní kulturou. "Když přijdete o svůj jazyk, na cestě ke své identitě se ztratíte."
O předávání tradic mezi starou a mladou generací, o potřebě vzdělání a zachování jazyka a nesmyslném opouštění rodných měst a afrického kontinentu za vidinou zbohatnutí, ke kterému nikdy většinou nedojde, píše vážně i s humorem ve svém románu Le Moabi Cinéma.

Fotografie uvedená u tohoto profilu - Blick Bassy - autor David Balicki.
Fotografie na přehledu účinkujících - Blick Bassy - autor Denis Rouvre.