BALKANSAMBEL (SLOVENSKO)

BALKANSAMBEL (SLOVENSKO)

ORIGINÁLNÍ DECHOVÝ ANSÁMBL HRAJE OD BALKÁNU PO ELLINGTONA

ŠPIČKOVÍ JAZZMENI, KTEŘÍ DOKÁŽOU ROZTANČIT.

Zdá se, že nejen mezi příznivci balkánské hudby, ale i mezi muzikanty došlo na názor, že méně je někdy daleko více a dozrál čas věnovat pozornost kapelám s puncem originality a hudbě, neupřednostňující takřka výhradně tanec bez práva na oddych. Na Balkáně i jinde ve světě se dnes cení kompoziční odvaha, takže i žilinské kapele dává větší smysl zahrnout do svého pojetí balkánské hudby vedle funky i slovenské tradiční písně, klasiku nebo Deep Purple a se zálibnou bravurou "preonačovat“ standardy Duke Ellingtona a Dizzy Gillespieho. Na albu Šlamastika si dokonce pozvala pověstné bulharské zpěvačky Evridika a skladatele a sbormistra Georgi Petkova.
Špičkoví jazzmani vedení multiinstrumentalistou Markem Pastiríkem, spolutvůrcem folklorního projektu Ornamenty, dokážou samozřejmě také roztančit, i tak si stačíte uvědomit, jak nápaditou, obvyklých klišé zbavenou hudbu posloucháte. To by se jinak kapele nedostalo pozvání na prestižní festival Tallinn Music Week, často ji nezvali do zahraničí a album Šlamastika by vysoce nezabodovalo v evropském žebříčku world music a nebylo nominováno na slovenskou cenu Radio_Head Awards. Balkansambel zaujal i v Rumunsku, kde se líbil i romským kapelám a neslyšeli přitom nic o nějakém kopírování.
"S posluchači pochopili, že přistupujeme k Balkánu po svém a to i tehdy, když přebíráme skladby od Bregoviče nebo jiných balkánských kapel," vysvětlil trombonista Martin Noga. A na otázku, jak přišli k jazzovým standardům, dodal: "Spíš bych řekl, že nešlo ani tak o lásku k jazzu, jako spíš ke konkrétním oblíbeným skladbám. To byl pro nás impuls. Třeba k A Night In Tunisia od Gillespieho, kterou Marek po balkánsku proměnil v Tuniskata Nošt. Nejprve jsme ale upravili Mozarta, pak Bizetovu Carmen a nakonec Dvořákovu Humoresku. A aby byla ještě humornější, rytmicky jsme ji převedli do divokých pěti".