INTERFERENCE

INTERFERENCE (IRSKO)

VZPOMÍNKA NA MIMOŘÁDNOU OSOBNOST

VZPOMÍNKA NA FERGUSE O'FARRELLA V DUCHU JEHO PŘÁNÍ CO MÁ NASTAT, KDYBY NÁHODOU ZEMŘEL: POŘÁDNĚ ODVÁZANÁ PARTY.

Nebylo mu ani padesát, když v únoru 2016 odešel a do vzduchu zavěsil osobní úvahu z písně Gold: "Hell I'm gonna be me. I'm gonna be free."
Jiný by to při tak těžké nemoci dávno vzdal, stáhnul se do ústraní a maloval, v čemž byl ostatně hodně dobrý, kam s tím ale na Ferguse: věčně usměvavý, optimismem naplněný chlapík upoutaný na vozíku dokonale využíval "talentu na život" a koncertování miloval, což si z Folkovek dobře pamatujeme. "Mně se ta hodina a půl vždycky smrskla do minuty a deseti sekund," tvrdíval leader Interference, dublinské kapely, které se nikdy nepodařilo prorazit na světové výsluní, což dodnes nikdo nechápe a Irové už vůbec ne, ačkoliv každý počítal s tím, že s Interference přijdou minimálně další The Frames.
„Byl na invalidním vozíku kvůli svalové dystrofii, to ale nespoutalo jeho hlas. Jednalo se o umělecké dílo samo o sobě, mimořádný nástroj, který měl v duši, swingoval, houpal se a jakoukoli píseň přeměnil ve zlato. Přidejte si jemné, vznášející a někdy chvějící se hraní jeho „bratří“ v kapele, a jen jste zírali, " napsal ve Fergusově nekrologu Jim Carroll.
Kvůli svalové dystrofii předpokládal, že zemře ve dvaceti, pak ve třiceti ... nakonec si vážil každého roku života, i když se snažil chránit si hlas, což vedlo k tomu, že kapela vystupovala zřídka a jediné album si sama vydala v roce 1995. Hostovali na něm přátelé z nejvěrnějších: Donal Lunny, Liam O´ Maonlaí, Maria McKee, Maria Doyle Kennedy nebo Glen Hansard. Ten Interference vytáhl na velká podia, píseň Gold použil do filmu Once, a kdykoliv měl čas, přidával se k nim; i na Folkovkách. Za Fergusem s The Frames dorazili natáčet týden před jeho smrtí... "Je to pravý umělec a můj hrdina.“ vyznal se kdysi Glen.
O vztahu ke své čínské manželce Meng Li uvažoval Fergus jako o řízené jaderné explozi. Lásku k ní zpočátku bral za vzkaz od Boha: když ses musel vzdát hudby, přijmi ode mne Li. Vydrželi spolu dvaadvacet let a jejich lásce podlehl i Bůh: většinu času se Fergus mohl věnovat hudbě. Po zjištění, že už neudrží kytaru, přešel ke klavíru, a když ani to nešlo, jen zpíval a smutek léčil malováním. Krásně o tom vypráví pořad irské stanice RTÉ Radio 1 s názvem A Talent for Life - The Fergus O'Farrell Story. "Ale abych byl naprosto upřímný, kdybych měl možnost vybrat si mezi tím, že budu schopen znovu chodit a že ztratím svou muzikálnost nebo uměleckou povahu, zvolil bych umění.” řekl nikdy se nelitující, hudbě propadlý Fergus.
Loňské koncerty na Fergusovu počest spojené s vydáním druhého alba The Sweet Spot, znovu dohromady spojily hvězdnou sestavu, která se představí i v Náměšti: Paul Tiernan, Maurice Seezer, James O’Leary, John Fitzgerald, Bertrand Galen, Cal McCarthy a Camilla Griehsel Vearncombe. Manželka z Folkovek známého britského písničkáře Blacka (Colin Vearncombe), tragicky nečekaně zesnulého v lednu 2016, zrovna v kostele chystala manželův pohřeb, když dorazila zpráva o Fergusově smrti .....
"Fergusův život se blíží moderní pohádce, skoro nádhernému milostnému příběhu," myslí si režisér Michael McCormack, dokončující o něm dokumentární film Breaking Up.
Takže party: s Fergusovými a jinými písničkami. Party na festivalu, na který tak rád a často vzpomínal a považoval za jeden z největších zážitků svého hudebního života.