JOHN SMITH

JOHN SMITH (VELKÁ BRITÁNIE)

UTAJENÝ POKLAD VYTŘÍBENÉHO FOLKOVÉHO PÍSNIČKÁŘSTVÍ

TVŮRCE NA DŘEŇ UPŘÍMNÝCH SKLADEB PRO CHVÍLE, KDY PADAJÍ HVĚZDY NEBO VÁS CHMURY TÁHNOU DO BARU.

Navzdory tomu, že připomíná dřevorubce a jmenuje se kovář, prsty hladí struny jako zlatník. Jiný by ty baladické a milostné "smithsongy" možná odeřval, brečel u nich, skřípal zuby, trhal emoce na cucky, až byste na něho přes slzy jako hrachy neviděli. John je však zpívá vřele, zahloubaně, dylanovsky nenuceně, a přestože s něčím takovým nepočítáte, i tak vás do děje vtáhne jako vodník pod hladinu. A co teprve Johnovo absolutně výjimečné kytarové umění, považované za esenci jeho dvou hrdinů: Johna Martyna a Johna Renbourna, s nimž nejen hrál, stali se přáteli: Renbourn ho dokonce, snad proto, aby se víc lidí chytilo za uši, označil za budoucnost folku. A když někoho na album přizve Martin Simpson, to už musí být sakra dobrý kytarista, aby se vedle něho neztratil.
Donekonečna bychom také mohli mluvit o Johnově spolupráci s Waterson:Carthy, Glenem Hansardem, Davidem Grayem, Lisou Hannigan nebo Joan Baez a pořád by obraz trubadúra z Devonu nebyl úplný. Raději si udělejte radost a zaposlouchejte se do jeho amalgámu folku, americany a country. Pak ho pusťte přátelům a společně se zamyslete, kdy jste naposled slyšeli něco tak krásně povznášejícího a přesvědčivého.
Tvůrce na dřeň upřímných skladeb pro chvíle, kdy padají hvězdy nebo vás chmury táhnou do baru, a jak se také tvrdí, i k prvnímu milování, s údajnou pravděpodobností jistoty početí, ty z posledního alba Headlong napsal během amerického turné, po narození prvního dítěte. A nejvíc se v nich vyznal z lásky k ženě, která mu zlomila srdce - manželka Joanna. Být na jejím místě a zazpívat vám John písně Save My Life a Coming Home, stanete se nejšťastnější ženskou na světě.
Ani kontakty s těmi nejlepšími Johnovi ve skutečnosti k zasloužené hvězdné glorifikaci nepomohly: slavné londýnské sály Union Chapel a The Purcell Rooms přesto dokáže zaplnit do posledního místa, každé z jeho pěti alb zanechalo mezi znalci a fanoušky velký dojem a to že na britské folkové scéně představuje utajený poklad je spíš známkou jeho písničkářské vytříbenosti a nekomerčního přístupu než nezájmu davů.